Písčito-hlinité říční náplavy

Voda při svém putování unáší velké množství písku, štěrku a dalšího materiálu. Na místech s prudkým sklonem má voda hodně síly, zahlubuje se do terénu a ukusuje z břehů. Naopak na dolním toku voda zpomalí a začne ukládat částice, které posbírala při své korytotvorné činnosti v horních částech toku. Ukládáním části vznikají v tocích náplavy.

Náplavy vznikají především na neopevněných tocích, dovolujících přirozený vývoj koryta. Na většině území ČR však byly přirozené procesy toku minimalizovány vodohospodářskými úpravami. Svůj relativně přirozený charakter si v této oblasti zachovaly jen některé úseky na řece Dyji, především v oblasti pod Břeclaví k soutoku s Moravou. Náplavy vznikají přímo v korytu řeky a říčních ramenech. Většinou u břehů, kde je menší hloubka a kde má řeka menší rychlost. Náplavy se mohou vytvářet za spadlým kmenem, který vodu zpomalí a způsobí první ukládání jemného materiálu.

Vegetace na náplavech je často ovlivněna periodickým zaplavováním a její zastoupení souvisí s vlastnostmi půdy. Nejčastěji zde můžeme nalézt rostlinné druhy snášející periodické narušování svrchní vrstvy půdy, jako je ježatka kuří noha, báchor hnědý nebo žábník jitrocelový. Mezi první dřeviny kolonizující a svými kořeny postupně zpevňující náplav patří především zástupci vrb a topolů, tedy dřeviny měkkého luhu.

Obvykle se náplav začne postupně rozrůstat. Stabilita náplavu a jeho trvání záleží na tom, za jak dlouho přijde další povodeň a jakou má sílu – to rozhodne, zda náplav přežije, nebo bude rozbit. Říční náplavy jsou tedy extrémně dynamickým a proměnlivým stanovištěm, čemuž odpovídá i skladba rostlin, které zde rostou. Rychle se zde mění nejen množství vody, ale například i teplo – během dne sem praží slunce, v noci bývá u řeky chlad.