Solitérní stromy

Mohutné duby s průměrem kmene až 2,5 metrů a staré několik set let jsou jedním ze symbolů této oblasti. Jejich vznik je spjat s dřívějšími způsoby hospodaření, především tzv. pastevním a středním lesem.

Dub letní je výrazně světlomilný strom, který potřebuje velké množství slunce, a to mu nezajistí klasický zapojený les, ale právě řídký, pastevní porost, případně samostatný růst na louce. Právě v těchto podmínkách se může habitus dubu rozvinout do svých přirozených rozměrů a vytvořit tak typické solitérní stromy s košatou korunou. V podmínkách dnešního lesního hospodaření se mu ale těchto předpokladů nedostává a tak musí být solitérní stromy vysazovány uměle, především v místech nelesních společenstev.

Na staré stromy jsou vázány stovky druhů od mechů a lišejníků přes houby a hmyz po netopýry a ptáky. Ve dřevě starých, osluněných dubů se vyvíjí mnoho druhů vzácných organizmů. Jsou jimi například krasec Eurythyrea quercus – jeden z nejkrásnějších a nejvzácnějších evropských brouků. Ke svému vývoji potřebuje suché, tvrdé dřevo více jak 200 let starých dubů. Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) je jedním z největších českých brouků – dosahuje délky téměř 6 cm. Jeho larvy se vyvíjí ve dřevě osluněných, oslabených a starých stromů. V dutinách listnatých stromů často žije i páchník hnědý (Osmoderma barnabita), prioritní druh EU. Zajímavý je také mravenec Liometopum microcephalum, který si zde staví hnízda.    

Důležité jsou i další, méně obvyklé druhy, jako je třeba jilm. Na něj je vázáno 6 druhů krasců a 2 druhy tesaříků. Jilmů v minulosti výrazně ubylo zejména kvůli grafióze (houbami způsobeném onemocnění), ale v současnosti se jeho zastoupení pomalu zvyšuje.

V dutinách mohutných stromů hnízdí některé druhy ptáků. Na torzech starých stromů si s oblibou staví hnízda čápi i mnozí dravci včetně orla.