Písčito-hlinité náplavy
Voda při svém putování unáší velké množství písku, štěrku a dalšího materiálu. Na místech s prudkým sklonem má voda hodně síly, zahlubuje se do terénu a ukusuje z břehů. Naopak na dolním toku voda zpomalí a začne ukládat částice, které posbírala při své korytotvorné činnosti v horních částech toku. Ukládáním částic vznikají v tocích náplavy.
Náplavy vznikají především na neopevněných tocích, dovolujících přirozený vývoj koryta. Na většině území ČR však byly přirozené procesy toku minimalizovány vodohospodářskými úpravami. Svůj relativně přirozený charakter si v této oblasti zachovaly jen některé úseky na řece Dyji, především v oblasti pod Břeclaví k soutoku s Moravou. Náplavy vznikají přímo v korytu řeky a říčních ramenech. Většinou u břehů, kde je menší hloubka a kde má řeka menší rychlost. Náplavy se mohou vytvářet za spadlým kmenem, který vodu zpomalí a způsobí první ukládání jemného materiálu.
Vegetace na náplavech je často ovlivněna periodickým zaplavováním a její zastoupení souvisí s vlastnostmi půdy. Nejčastěji zde můžeme nalézt rostlinné druhy snášející periodické narušování svrchní vrstvy půdy, jako je ježatka kuří noha, báchor hnědý nebo žábník jitrocelový. Překvapením můžou být dokonce keříčky rajčat. Mezi první dřeviny kolonizující a svými kořeny postupně zpevňující náplav patří především zástupci vrb a topolů, tedy dřeviny měkkého luhu.
Obvykle se náplav začne postupně rozrůstat. Stabilita náplavu a jeho trvání záleží na tom, za jak dlouho přijde další povodeň a jakou má sílu – to rozhodne, zda náplav přežije, nebo bude rozplaven. Říční náplavy jsou tedy extrémně dynamickým a proměnlivým stanovištěm, čemuž odpovídá i skladba rostlin, které zde rostou. Rychle se zde mění nejen množství vody, ale například i teplo – během dne sem praží slunce, v noci bývá u řeky chlad.