Tvrdý luh
Území tvrdých luhů je situováno v místech s nižší hladinou spodní vody, kde k zaplavování vodou dochází jen na krátkou dobu v roce. Nejrozšířenějším, ale také bezpochyby nejtypičtějším a nejimpozantnějším druhem je dub letní. Dosahuje výšky až 35 metrů a dožívá se několika stovek let. Dalšími představiteli tvrdého luhu jsou jilmy, jasany, javory, méně také lípa srdčitá a habr obecný. Na některých místech byly vysazeny nepůvodní druhy stromů (topol kanadský, ořešák černý). Významným zástupcem tvrdého luhu je jasan úzkolistý, mající zde svou severní hranici rozšíření, a jasan ztepilý. V minulosti byl více zastoupen jilm vaz a jilm habrolistý, dnes tvořící jen příměs. V tvrdém luhu je dobře vyvinuto i podúrovňové patro, většinou tvořeno javorem babykou, lípou srdčitou a habrem obecným. Jednotlivě můžou být vtroušeny i jabloň lesní a hrušeň polnička.
Na jaře zde rozkvétají dymnivky, sněženka jarní, sasanky, orsej jarní a v některých místech se celé rozsáhlé plochy zelenají porostem česneku medvědího. Další velmi zajímavou rostlinou je áron východní. Jeho květ se ukrývá ve vysokém toulci s hladkými stěnami, po kterých k nim sklouzne hmyz, přilákaný omamnou vůní. Z pasti se pak dostane až po několika hodinách, kdy toulec uvadne, a má tak dostatek času na opylení rostliny.
Typickými zástupci ptáků jsou čáp černý, hnízdící v lesních porostech, a dravci (jako je luňák hnědý a červený, raroh velký, orel královský i o. mořský). Zejména díky existenci obory Soutok žije v lesích i množství zvěře, jako jelen evropský nebo uměle vysazený daněk skvrnitý.